V průběhu 18. století i poslové ztratili svůj význam, protože se budovaly kvalitní silnice. Počátkem 19. století už běhali závody profesionální závodníci a byly tak položeny základy moderních běžeckých závodů. Na území Čech a Moravy se móda běhání dostala na konci 19. století. První maratonský závod na našem území se pak konal v Praze 25. října 1908 na trati Smíchov – Dobříš. Komunistická éra u nás přispěla k rozšíření běhání. Na počátku tohoto období působí jedna z nejdůležitějších osobností českého sportu – Emil Zátopek.V osmdesátých letech byly nejdůležitějšími závody Velká Kunratická, závod Běchovice-Praha. V letech 1950-1989 se konal přespolní běh Rudého práva v tehdejším parku kultury a oddechu Juliuse Fučíka. Velký rozdíl je pak mezi dnešním a tehdejším běžcem. Jenom málo lidí se běhání věnovalo pro zábavu. Když už někdo běhal, myslel to vážně. Díky tomu byla v této době výkonnostní úroveň daleko vyšší. Na druhou stranu zase neběhalo takové množství lidí. V současné době běhání již není jenom o výkonech na profesionální úrovni, ale je to životní styl, kterým se snaží žít čím dál více lidí. Běhání totiž prospívá tělu i duši. Odstraňuje stres, posiluje duševní rovnováhu, dodává fyzické zdraví a výbornou kondici. Člověk začíná přicházet zpět ke svým kořenům a znovu objevuje skutečnost, že běh je nejpřirozenějším pohybem člověka.