O závodě
historie místa závodu
Příběh Ladronky začíná za doby Karla IV. Ten dal na motolských a břevnovských svazích vysadit rozsáhlé vinice. Ty v roce 1688 koupil italský Hrabě Filip Ferdinand de la Crone, zjednodušeně Lacrone. V tehdejší době mu lid jeho komplikované cizokrajné jméno zjednodušil na Ladrone. Druhý výklad pro místní pojmenování se odvozuje z italského slova „ladrone“, česky lupič. Hrabě zde totiž nechal postavit zájezdní a ubytovací hostinec, který se nacházel při poutní cestě z Lorety do Hájku, takže značně prosperoval. Jak šel ale čas, výdělek hostince slábnul a ani jeho proměna na zemědělskou usedlost jej nezachránila.
V roce 1922 usedlost převzalo hlavní město Praha a rozdělilo jí na skromné byty pro chudinu, což jejímu stavu prospělo ještě méně a objekt zdařile chátral. Ačkoliv byl už v roce 1964 prohlášen kulturní památkou, podařilo se ho v sedmdesátých letech nakonec zdevastovat tak, že už sloužil jen jako sklad. Nakonec na začátku devadesátých let usedlost obsadili squateři. V letech 2000-2005 následovala rozsáhlá rekonstrukce celé usedlosti, včetně přilehlého parku. Rekonstruovaná Ladronka získala několik architektonických ocenění a stala se i s okolním rozsáhlým parkem místem pro všechny generace a všechny směry vyžití ve všech ročních dobách.
příběh běhání
Běh byl a je nejpřirozenějším pohybem člověka. V pravěku lovci běhali za zvěří, zemědělci zase hlídali svá stáda a obvyklé bylo také stěhování na velké vzdálenosti. Běh často využívali lidé i při boji. Na běžeckých schopnostech tedy dříve závisel celý život člověka. Obrat přišel v době, kdy lidé začali žít usedlým životem. Po usazení lidí v koloniích se běžci využívali jako poslové, kteří byli často rychlejší než člověk na koni. Nejznámějším řeckým poslem je zřejmě Philippides. Ten podle legendy v roce 490 př. n. l. uběhl 240 km za 2 dny s výzvou pro pomoc Atéńanům v bitvě u Marathonu.
V průběhu 18. století i poslové ztratili svůj význam, protože se budovaly kvalitní silnice. Počátkem 19. století už běhali závody profesionální závodníci a byly tak položeny základy moderních běžeckých závodů. Na území Čech a Moravy se móda běhání dostala na konci 19. století. První maratonský závod na našem území se pak konal v Praze 25. října 1908 na trati Smíchov – Dobříš. Komunistická éra u nás přispěla k rozšíření běhání. Na počátku tohoto období působí jedna z nejdůležitějších osobností českého sportu – Emil Zátopek.V osmdesátých letech byly nejdůležitějšími závody Velká Kunratická, závod Běchovice-Praha. V letech 1950-1989 se konal přespolní běh Rudého práva v tehdejším parku kultury a oddechu Juliuse Fučíka. Velký rozdíl je pak mezi dnešním a tehdejším běžcem. Jenom málo lidí se běhání věnovalo pro zábavu. Když už někdo běhal, myslel to vážně. Díky tomu byla v této době výkonnostní úroveň daleko vyšší. Na druhou stranu zase neběhalo takové množství lidí. V současné době běhání již není jenom o výkonech na profesionální úrovni, ale je to životní styl, kterým se snaží žít čím dál více lidí. Běhání totiž prospívá tělu i duši. Odstraňuje stres, posiluje duševní rovnováhu, dodává fyzické zdraví a výbornou kondici. Člověk začíná přicházet zpět ke svým kořenům a znovu objevuje skutečnost, že běh je nejpřirozenějším pohybem člověka.
běhej s námi
RUN4Ladronka, aneb když se dva sportovní nadšenci rozhodnou uspořádat běžecký závod přímo ve svém rodném městě. Baví nás organizovat různé sportovní či kulturní aktivity, a proto jsme se pustili společnými silami do příprav běžeckých závodů RUN4Ladronka, který se koná v krásném prostředí přírodního parku Ladronka v Praze.
Naším cílem je nejen vytvořit přátelskou sportovní akci pro běžce a jejich rodiny, ale hlavně podpořit setkávání lidí se stejnými zájmy a motivovat je ke sportu. Těšíme se na Vás na startu.
máte dotaz?
info@run4ladronka.cz